Vlkov - Úvodní strana

Od října 1918 do května 1945

17.01.2006 | TISK


Jaký ohlas měl vznik státní samostatnosti v říjnu 1918, vznik demokratické Československé republiky (ČSR), nelze uvést, protože původní kronika obce podle vzpomínek pana Karla Jandíka čp. 2 existovala a je toho času nezvěstná, nebyla-li záměrně zničena.

Podle školní kroniky Vlkova 1904-1931 (strana 65) na paměť vzniku samostatnosti školní mládež o tzv. stromovém dnu, tj. jarní slavnosti, byl dne 13. dubna 1919 poblíž školy zasazen stromek pojmenovaný Lípa svobody. Projev tehdy pronesl učitel Fr. Jiřička, byly zazpívány hymny a provolána sláva prezidentovi ČSR T.G.Masarykovi.

V červnu 1919 se konaly první poválečné volby do obecních zastupitelstev v ČSR. Tehdy starostou obce Vlkova v r. 1919 byl asi rolník Jan Uždil čp.52.

Podle sčítání lidu z 15.2.1921 obec Vlkov měla stále rozlohu 526 ha, 85 domů, 118 bytů, 518 přítomného obyvatelstva, z toho pohlaví mužského 235 a ženského 283, 515 národnosti československé a jen 3 cizozemci. Podle náboženského vyznání 254 římskokatolického, 18 evangelického, 239 nově založené r. 1920 církve česko-slovenské husitské, 1 jiné a 6 bez vyznání (in: Statistický lexikon obcí v Čechách. 2. vyd. Praha 1924, s. 121). Tehdy soudní okres Jaroměř měl 48 místních obcí a (i Vlkov) patřil k politickému okresu Dvůr Králové n.L.

Také ve Vlkově bylo ve 20. letech založeno tzv. elektrárenské družstvo, resp. Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech. Podle pamětníků elektřina - (elektrifikace) - byla zavedena do obce poměrně brzo, už v roce 1921.

Dne 16. říjne 1927 se konaly další volby obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení. Voleb se zúčastnilo celkem 293 voličů, odevzdáno 288 platných voleb a 5 hlasů neplatných, z toho připadlo agrárníkům, tj. Republikánské straně 120 hlasů (6 mandátů), Čsl. socialistické straně národní 139 hlasů (8 mandátů) a Čsl. straně lidové 29 hlasů (1 mandát). Starostou obce byl opět zvolen rolník Jan Uždil čp.52 za stranu Čsl. národně socialistickou a náměstkem Josef Veverka čp. 22 za stranu republikánskou (Kronika školy s. 98).

Dne 27. října 1928 se v obci uskutečnily oslavy 10letého trvání ČSR. Žactvo i občané se večer zúčastnilo průvodu ke strážnému ohni na kopci Chumbarky zapálenému TJ Sokol Vlkov. Na programu byl proslov, básně, zpěvy a hymny (Kronika školy s. 111).
V té době za řídícího učitele Aloise Grufy školní mládež a ochotníci několikrát sehráli divadelní hry v hostinci u Adamírů (28.10.1928 pohádkovou hru Sen od A. Hanušové; 4.11.1928 sehrály sdružené spolky ve Vlkově divadelní hru Revoluce, 3 aktové drama ze života čs. legií na Rusi, od Josefa Kopty).

V lednu až únoru 1929 nastaly kruté mrazy (až -34,50C), které těžce postihly zvěř, ptactvo i ovocné stromoví. Napadlo hodně sněhu a byly vysoké závěje sněhu i sněhové bouře. Od 18.2. do 1.3. 1929 se ve škole nevyučovalo. Dne 29.7. 1929 odhalila TJ Sokol ve Vlkově za součinnosti místního občanstva a Čsl. obce legionářské ve školní květinové zahrádce pomník padlým legionářům - hrdinům Gustavu Duškovi (1891-1918) a 17 obětem světové války z obce Vlkova krásný a důstojný pomník, dílo sochaře Jaroslava Samka z Hradce Králové. Památník je vytesán z tvrdého pískovce a stál 12 000 Kč.

V neděli 27.10.1929 se v obci konaly volby do Národního shromáždění. V obci Vlkov se zúčastnilo do poslanecké sněmovny 314 voličů, do senátu 265 voličů. Zvítězili národní socialisté (102+81 hlasů) a republikáni (agrárníci) (101+87 hlasů).

V roce 1930 Vlkov čítal 529 obyvatel žijících v 99 domech. V obci byla dvojtřídní obecná škola, elektrárenské družstvo, dva peněžní ústavy (Občanská zá-ložna ve Vlkově, z.s.r.o., a Spořitelní a záložní spolek pro Vlkov, z. sp. n.r.), dále dva hostince (Jan Adamíra a Václav Hájek), 1 kovář (František Šlejhar), 1 obuvník (Václav Sahánek), velký rolník (Bohuš Adamíra), 1 řezník (Václav Potůček), 1 obchod se smíšeným zbožím (Václav Pozník), 1 trafika (Františka Toušková) a 1 truhlář (František Vopinka) (Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Vyd. Rudolf Mosse. Svazek 1. Národohospodářská část, seznam adres Čech. Praha, Rudolf Mosse 1930, s.1763.)

V r. 1934 starostou obce Vlkov byl Jaroslav Veverka, obec měla 527 obyvatel a 109 domů. Z obchodů, živností a jiných řemesel se uvádějí: 2 hostince (Josef Hájek čp. 42 a Jan Konečný čp. 19), 1 dodávání písku (Josef Felcman čp. 46), 1 kovářství (Fr. Šlejhar čp. 68), 1 mlékařství (Fr. Vognarová), 1 obuvnictví (Josef Neumann), 2 smíšené obchody (Fr. Ráliš, Kateřina Rezková), 1 řeznictví (Václav Potůček čp. 36), 2 truhlářství (Václav Černý a Antonín Tauchmann čp. 55), 1 zelinářství (Bohumír Adamíra čp. 21) a 1 trafika (Fr. Toušková čp. 28). (J. Pfanner, Adresář pro politický okres Dvůr Králové n.L. se soudními okresy Dvůr Králové n.L. a Jaroměř. Dvůr Králové 1934,s.99.)

Podle sčítání lidu z r. 1930 bylo napočítáno 99 domů, v nichž žilo 529 obyvatel, z nich 521 Čech a 8 cizozemců. Podle náboženského vyznání se hlásilo 253 k římskému katolictví, 17 evangelíků, 236 československých, 1 jiné a už 22 bez vyznání.

Pokud se týče rozlohy k 31.12.1932, Vlkov měl výměru 351,8420 ha rolí, 140,4561 ha luk, 6,8560 ha zahrad, 3,4883 ha pastvin, 5,7645 ha lesů, dále 6,0490 ha zastavěné, 0,7757 ha neplodné a 11,0356 ha daní nepodrobené plochy. Celková výměra katastru obce Vlkova činila 526,2672 ha. (Příloha čas. Pod Zvičinou, 1937, Politický okres Dvůr Králové n.L. I. část, Popis.)