Vlkov - Úvodní strana

Ohlas první světové války ve Vlkově (1914 - 1918)

17.01.2006 | TISK


První světové války se postupně zúčastnilo 38 států, počet mobilizovaných vojáků přesáhl 70 milionů mužů, z nich 10 milionů padlo a 20 milionů bylo zraněno. Válečné náklady nepřekročily 200 miliard dolarů.

Po vyhlášení války dne 28. července 1914 museli i v našich obcích narukovat muži nejprve do 37 let, pak do 42 let, posléze do 50-55 let. Další zprávy čerpáme ze zápisu školní kroniky Obecné školy ve Vlkově (1903-1931). Z místní obce Vlkova narukovalo do války 86 mužů, z nich za mrtvé prohlášen jediný, a to Václav Pekárek, narozený r. 1890, zajato 5 mužů, raněni tři, nakažlivou nemocí nezemřel nikdo (viz ŠKV I, str.25). Ve skutečnosti padlo 18 mužů, uvedených jmenovitě na pomníku před školou odhaleném 21. 7. 1929, dílo sochaře Jaroslava Samka z Hrad-ce Králové. Jejich jména uvádíme ve 4. kapitole Uměleckohistorické památky obce Vlkov v naší knize.

Válečné útrapy neprožívali jen vojáci na bojištích, ale i v týlu civilní občané. Byly to zásobovací potíže, drahota, „keťasování” i rekvizice. Nejinak tomu bylo i ve Vlkově, kde zbylé obyvatelstvo, převážně staří lidé, ženy i děti museli v těchto těžkých válečných letech s velkými obtížemi obdělávat pole. Jen stěží se bránili rekvizicím, tj. násilnému zabírání koní, dobytka, potravin, obilí, brambor, kterých se zvláště v suchém roce 1917 neurodilo. Ve škole se vyučovalo jen nepravidelně, děti musely vypomáhat matkám v hospodářství, také sbíraly listí ostružiníků, maliníků i jahodníků jako náhradu čaje pro vojáky ve válečném poli. Sbírala se také vlna, kovy, peníze, upisovaly se válečné půjčky. Poněvadž byl citelný nedostatek potravin, byly zavedeny přídělové lístky (chlebenky, mléčenky, cukřenky, ale i uhlenky ap.). Uhlí, jehož byl velký nedostatek, bylo nahrazováno v lese kradeným dřívím. Výjimkou nebylo ani pytlačení na polní a lesní zvěři. Válečná drahota doznívala i v poválečných letech, kdy se keťasovalo (z něm. Kettenhandel = řetězový obchod, přeneseně znamená obchodovat na černo s lichvářskými zisky). V této době se nedostávalo nejen mouky, chleba, másla, mléka, sádla, brambor, cukru, masa, ale i průmyslových výrobků - textilií, obuvi i petroleje ap.
 
V letech 1914-1915 na Jaroměřsku v obci Jasenná pobýval světoznámý spisovatel Jaroslav Hašek (1883-1923), který zde literárně tvořil, inspiroval se k humoreskám i ke svému románu Osudy dobrého vojáka Švejka za války. Také Vlkovští se setkávali v Josefově s válečnými zajatci v tomto mezinárodním sběrném a internačním táboře válečných zajatců - Turků, Italů, Rusů, Ukrajinců, Poláků, Srbů, Černohorců, Rumunů ad., živořících v 97 dřevěných barácích. Celkem zde bylo šest zajateckých táborů, jimiž v Josefově prošlo na 200 tisíc zajatců, především z Ruska.