Vlkov - Úvodní strana

Pevnost Ples - Josefov (1780-1787)

17.01.2006 | TISK


V pozdějších desetiletích Vlkov sdílel osudy smiřického panství a blízké pevnosti Josefov, která svou mezinárodní posádkou nepřímo ovlivňovala též život v nedalekém Vlkově.

Dne 1. října 1780 přijel císař Josef II. s četným komonstvem z Hradce Králové přes Vlkov na Ples a byl uvítán generálem Querlondem a prohlédl si přípravné práce ke stavbě pevnosti Ples (1780-1787), cihelny, zařízení baráků a večer se odebral do Jaroměře, kde se ubytoval v domě čp. 53. Dne 3. října 1780 položil základní kámen k pevnosti Ples. Zdejší kraj navštívil už dříve i pak později (Viz J. Duška, Paměti Josefova, 1886, s.93), takže není vyloučeno, že přes Vlkov projížděl několikrát. Už samotná výstavba pevnosti od roku 1780, při níž mnozí poddaní z donucení robotovali, dávala též Vlkovským možnost obživy. Zámožnější zde vydělávali peníze povoznictvím, ale i prodejem zemědělských plodin a živočišných produktů. Chudší pracovali jako nádeníci, přidavači ap. Všichni zde zaměstnaní dělníci však museli složit přísahu, že zachovají tajemství o všem, co při stavbě uvidí. (Viz podrobněji knihy Josef Duška, Paměti Josefova, Jaroměř 1886. 448 s. - Cyrill Štěrba, Z pamětí města Josefova. Josefov, Fr. Večeřa 1926. 312 s. - Jiří Uhlíř, Starý Ples, místní část města Jaroměře, okres Náchod, 1186-1986. Vlastivěda obce. Jaroměř, MěNV 1988. 108 s. + 16 obr. příl.)

V r. 1836 měla ves Vlkov 52 domů a 339 obyvatel, 3 protestantské rodiny, přifařena byla k Čibuzi, měla školu a 1 velké hospodářství, asi dvůr. (J.G.Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band, Königgräßer Kreis. Prag 1836, s.58), podle Fr. Palackého (Popis království českého... Praha 1848, s.136) v r. 1848 měla ves „Vlková” už 55 domů a 391 obyvatel české národnosti.

V roce 1848 nastala významná změna, naše obec „Wlkowá” (Vlkov) se na prahu novověku a kapitalismu stala samostatnou obcí. Zrušení patrimoniálního (vrchnostenského) zřízení zákonem ze 7. září 1848 donutilo rakouskou vládu k rozsáhlým změnám v systému státní správy. Místo vrchnostenských panství se základem staly městské nebo venkovské obce sdružené v okresy. Současně bylo zrušeno poddanství a feudální povinnosti, ovšem za náhradu. Rolníci se mohli vykoupit z roboty, kněžského desátku i učitelských dávek.

A tak se obec „Vlková”, jak se tehdy nazývala, dnešní Vlkov, stala formálně od září 1848 samostatnou obcí. Nebyla už podřízena smiřické vrchnosti, resp. už nepodléhala majiteli panství, císařské komoře, která smiřické panství odkoupila už v roce 1780 (A. Sedláček, Hrady II, 1883, s.228), ale byla samostatnou obcí v čele s voleným starostou a radními obecního zastupitelstva. (Ve skutečnosti šlo o dlouhodobý proces, skutečně samostatná byla obec až v roce 1850.)