Vlkov - Úvodní strana

Tereziánský katastr a josefínský katastr

17.01.2006 | TISK


Také vsi smiřického a opočenského panství byly v 18. století zasaženy reformami rakouské císařovny Marie Terezie a jejího syna a nástupce Josefa II. Především vládnoucí kruhy usilovaly o přesnou evidenci, a to jak pozemků, daní, berní, tak i obyvatelstva. V letech 1748 - 1756 byl uveden v platnost tzv. tereziánský katastr. V něm byly k r. 1757 zapsány všechny usedlosti, které z jakéhokoliv důvodu podléhaly zdanění, ať již pro zemědělskou půdu, která k nim patřila, nebo pro výnos řemesla nebo pro zdanění vlastního domu. Základní jednotkou pro hodnocení výnosu byl tzv. výsevkový strych, tj. cca 1 korec = 93 l nebo 0,3 ha.

Držitelkou smiřického panství byla v polovině 18. století hraběnka Terezie Gastheimová, rozená Šternberková. V roce 1748 byl na velkostatku Smiřice uskutečněn soupis rustikálního (poddanského) a posléze i dominikálního (panského) majetku, pozemků, osob, nemovitostí, daní a dávek, tzv. tereziánský katastr (1747 - 1757). Podle publikovaného svodu Tereziánský katastr český, 1. - 3. svazek, (Praha 1964 - 1970, dále TKČ) mělo smiřické panství 26 vsí. Ve vsi Vlkov hospodařilo 36 hospodářů (největšími vesnicemi byly Černilov (89 hospodářů), Ples (76) a Jasenná (66) a obec Vlkov měla v r. 1722 cca 245 osob („duší”) (TKČ sv. 1, 1964, rustikál, s. 272-273; sv. 3, dominikál, 1970, s.182-185). Pro Vlkov byla stanovena bonita půdy 5, tzn., že průměrná sklizeň činila asi jen trojnásobek výsevu obilí. Všechny usedlosti byly rozděleny do několika kategorií podle rozlohy orných polí. Z 36 hospodářů ve Vlkově bylo 8 bezzemků a domkářů s výměrou do 1 strychu polí a zahrad, 2 zahradníci a domkáři s 1,1 až 5 strychů, 9 chalupníků s 5,1 až 15 strychů, 3 drobní sedláci s 15,1 - 30 strychy, 10 středních sedláků od 30,1 do 60 strychů a konečně 4 velcí sedláci mající více než 60,1 strychu orné půdy.

Pole tvořila celkem 934,2 vysevkových strychů (str. = strych, v. = věrtel), (cca 266,247 ha, 874,29 hektolitrů obilí), 113 str. lada, 34 str. 2 v. pastviny, 303,2 vozů sena a otavy z louky; 5,1 str. a 3 v. lesy, z uvedené výměry jsou 4,3 str. lesů obecní. Vedle toho další užitky ve Vlkově dávalo dobytkářství a předení lnu (tzv. adminikula). V obci bylo též 8 domů, k nimž nepatřil kromě stavebního místa žádný pozemek. Berní hodnota vsi k r. 1757 ve svedeném rustikálu byla 15 osedlých a 23 čtyřiašedesátin (TKČ, sv. 1, rustikál, 1964, s.272-273). Robota se neuvádí žádná. Z řemeslníků se ve Vlkově uvádí 1 tkadlec, 1 kolář. Ve fasi (= přiznání) ještě 1 kovář a 18 podruhů (tj. 17 přadláků a 1 nádeník).

Ve Vlkově zemědělci běžně pěstovali obilí (žito, ječmen, pšenici, oves), len, konopí, pícniny i brambory. Chovali skot (krávy, býky, voly, jalovice, telata), prasata i drůbež (slepice, husy, kachny, krůty, perličky). Pole i louky byly však dost mokřadní.

I když rozpis robot se ztratil, museli i Vlkovští vykonávat potažní i pěší robotu. K práci donucovali mušketýři - panští drábové. Práce bylo skutečně mnoho - orba, setí, žně, mlácení, podzimní práce, senoseče, otavy, na podzim naháňky na honech, těžká nádenická práce při výlovech rybníků, při lesní těžbě, při opravách cest a mostů, panských stavení atd. Robotovat museli i při stavbě pevnosti Ples (v r. 1793 přejmenované na Josefov). (Dle soupisu z r. 1778 ve vsi Vlkov robotovali 3 sedláci, 10 chalupníků a 12 baráčníků - J. Zeman, Z pamětí Smiřic, 1911, s.65.)

Vlkov nezůstával ušetřen ani sociálního útisku poddanství a nevolnictví různých šlechtických erbů, ani duchovního útlaku protireformace. Misijní činnost na Hradecku, opočenském i smiřickém panství a ve Vlkově vykonávali především jezuité. Asi na jaře v roce 1737 v misijní činnosti pokračoval ve Vlkově, Výravě, Jasenné, Černožicích, Čibuzi a Plese jezuita P. Dismas Sýkora (Augustin Neuman, Prostonárodní náboženské hnutí dle dokladů konzistoře královéhradecké. 1. část. Doba tak zvaného temna do roku 1740. Hradec Králové 1931, s.198-199, č.44). Co vlastně v regionu dělal ? „Měl 16 kázání, 14 katechezí /vyučování náboženství/ v kostelech, ve školách 46, v domech 24, zrevidoval 180 knih, odňal 14, pověrečných a čarodějných 9, veřejné vyznání 4, soukromé 12”, jak sám píše v latinském listu biskupovi.